Šamanské léčení

Šamanské léčení není exotika z dalekých krajů. Je to návrat domů. K sobě.

Setkání, při kterém se vaše tělo i duše nadechnou, odloží tíhu a otevřou dveře k tomu, co bylo zapomenuté.

Je to setkání, při kterém máme více času než při technice kineziologie. Není to pomalý výstup po schůdcích, ale spíše cesta, kde se mohou uvolnit traumata a bloky v celé jejich šíři.

Těžko se to popisuje slovy – protože prožitek je vždy silnější než jakýkoli popis. Ať už je vaše fantazie jakkoli živá, jen těžko si představíte stav, kdy se mysl utiší, kdy se tělo rozplyne v pocitu bezpečí a kdy se dotknete své vlastní podstaty.

Nebojte se slova "šaman".

Upřímně – já v tom nevidím velký rozdíl mezi šamanem a babkou kořenářkou. Oba jsou lidé, kteří si leccos prožili, v sobě nosí kousek moudrosti a umí se dívat na svět trochu jinýma očima.

Jeden má v zástěře schované bylinky, druhý drží v ruce buben – a přesto dělají v jádru totéž: hledají způsoby, jak člověku ulevit, vrátit mu klid a ukázat, že život může být lehčí. Oba přinášejí své "léčení" a "medicínu".

Pro mě je to prostě tak: šaman i babka kořenářka jsou lidé napojení na přírodu. Umí naslouchat a vědí, že jejich úkolem je stát po boku těm, kdo právě tápou, kdo cítí bolest těla nebo duše. Využívají dávná vědění, zvou si na pomoc sílu rostlin, kamenů či zvuku – a zároveň se sami stále učí. Jsou klidní, trpěliví, a nikdy nepřestanou hledat cestu, jak pomoci trpícím.

V dnešní době stále více lidí hledá cestu k sobě. Je dokonce tak trochu "v módě" jezdit za šamany do pralesa, užívat posvátné medicíny a nechat si tam léčit tělo i duši. Já vůbec tento způsob nesnižuji – i tam může přijít hluboká proměna.

Já jen prostě věřím, že nemusíme chodit tak daleko. Česká příroda má také své mocné a silné rostliny. Naše bylinky, stromy a prameny nesou léčivou sílu, kterou znaly už generace před námi. A k hlubokému léčení není vždy nutný změněný stav vědomí vyvolaný psychedeliky. 

Skutečné uvolnění přichází tehdy, když se člověk cítí viděn, slyšen a přijatý. Když zazní laskavé slovo, když někdo naslouchá bez posuzování, když mezi námi vznikne prostor důvěry.

Pak přichází jemný dotek, klid, ticho, vůně, zvuky a techniky, které jako jemné mosty propojí klidnou mysl, tělo i srdce
Ale tím největším lékem je pocit bezpečí.
A tam, kde strach odchází jako mlha a v srdci se rozhostí klid, začíná hluboké léčení.

Vy jste tím, kdo určuje cestu

Po celou dobu setkání jste to vy, kdo určuje, kam až půjdeme.
Já jen otevírám prostor, nabízím dotek, zvuk, vůně a slova – ale vše se děje jen do té míry, do jaké sami dovolíte. Nestane se nic, co byste si nepřáli.
A právě v tom je síla. Když si v bezpečí dovolíte uvolnit se, začnou se otvírat dveře, které byly dlouho zavřené. Přání, sny i zapomenuté části sebe mohou vyjít na světlo.
Pracuji jemně, abyste se cítili v klidu. A zároveň důsledně – aby se uvolnilo i to, co leželo skryto hluboko. Takové léčení je účinné a má trvalý otisk, protože vychází z vašeho vlastního svolení.
Setkání není o tom, že bych vás měnila. Je o tom, že vy sami znovu objevujete svou sílu a krásu. Já vás jen doprovázím, aby ta cesta byla lehčí.

Každé šamanské setkání je jiné. Někdy je to jemné pohlazení, jindy hluboká proměna. Někdy přichází slzy, jindy smích. Ale vždy je v tom společný jmenovatel: návrat k sobě.

Neuzdravuji já – uzdravuje se vaše tělo a duše, když dostanou prostor. Já jen otevírám dveře, držím světlo a ukazuji cestu tam, kde se zdálo, že žádná není.

Po našem setkání ucítíte lehkost v těle a klid v hlavě. Možná novou sílu v srdci. A někdy změnu pocítíte až za pár dní, když zjistíte, že reagujete jinak než dřív – s větším klidem, s větší laskavostí k sobě.

Šamanské léčení není kouzelný proutek, který jedním mávnutím změní vše. Je to spíš semínko, které zasadíme. A když mu dáte prostor, vodu a světlo, vyroste v něco, co vám může proměnit život.

Odcházíte s vědomím, že bolest nemusí řídit váš příběh. Že i stín má smysl – protože vedle něj může zazářit světlo.
A že vy sami jste tím, kdo v sobě nosí sílu, krásu a odpovědi.

Jak to probíhá?

Na začátku si povídáme.
Možná přicházíte s bolestí v těle, s nemocí, která vás tíží, nebo s pocitem, že "něco není v pořádku".
A naším úkolem je zjistit, že pod těmi potížemi se skrývá ještě něco jiného – staré rány, které se nikdy nezahojily, slova, která jste jako dítě neslyšeli, i když jste je slyšet měli.

Trauma, není to, co se nám stalo. Trauma je to, co se stalo uvnitř nás – to odpojení od vlastního já, od své radosti, od pocitu bezpečí. 

A když spolu mluvíme, nejde jen o výčet problémů. Jde o to, že může být vaše bolest vyslovená nahlas. A vy slyšíte sami sebe, jak dáváte svým stínům jméno. 

To je první krok k uvolnění. Pojmenovat to, co bylo dlouho skryté, je jako otevřít okno do zatuchlé místnosti. Vzduch se začne hýbat. Najednou je možné, aby dovnitř proniklo světlo.

Při rozhovoru nejde o hledání "co děláte špatně". Jde o to, abyste byli viděni a slyšeni. Abyste si mohli dovolit přestat hrát roli toho, kdo to "musí zvládnout". A dovolili si být člověkem, který může říct: "Tady mě to bolí. Tady jsem se odpojil. Tady potřebuju zpátky k sobě."

Pak začíná samotné léčení: 

Posvátný prostor

Na začátku otevírám posvátný prostor – medicínský kruh.
Vzývám čtyři směry, každý se svou silou: hada, který učí proměně, jaguára, který chrání, kolibříka, který připomíná radost, a orla, který dává nadhled.
Rozpráším do prostoru ochrannou vodu – jemnou mlhu, která čistí a zároveň nese požehnání.
Je to tichý rituál, kterým říkám: "Jste v bezpečí. Tento čas a tento prostor patří jen vám."
V tu chvíli se kolem nás utká neviditelný kruh – hranice, ve kterých se můžete uvolnit. Je to rámec, který drží naši práci, aby se všechno dělo v lásce, jemnosti a pro nejvyšší dobro.

Sedíte v křesle, já jsem za vámi.
Začínáme jemným dotekem – na hlavě, na krku, na místech, kde se často usazuje napětí i staré příběhy. Dotek není nátlak, je to pozvání. Tělo si pamatuje všechno – a někdy potřebuje, aby se ho někdo znovu dotkl s láskou a respektem. 

Používám i zvuk – ladičky, zvonkohru, šamanský buben nebo křišťálovou pyramidu. Tyto nástroje vibrují hluboko pod úrovní slov, oslovují části těla a duše, které se už dávno odpojily od hlasu rozumu. Zvuk dokáže obejít mysl a připomenout tělu jeho přirozený rytmus – klid, dech, pulz. 

Do prostoru vnáším i vůně. Kapky esencí se rozptýlí ve vzduchu – levandule pro zklidnění, šalvěj pro očistu, růže pro otevření srdce. Vůně si hledá cestu k nervovému systému, k paměti, k místům, kde je bolest někdy příliš hluboko na to, aby ji unesla slova. 

A slova přesto zaznívají – jednoduchá, jasná, léčivá. "Bezpečí. Hranice. Podpora. Opora. Vyčištění prostoru. Lehké srdce." Každé z nich nese energii, která v těle zůstává ještě dlouho poté.

Dotek, zvuk, vůně i slovo se spojí v jeden celek. Vytvoří kolem vás pole, kde se můžete uvolnit. Kde se nemusí nic dokazovat. Kde vaše tělo cítí: "Jsem v bezpečí. Mohu pustit, co mě tížilo."

Podobenství stromu

Když už tělo a mysl začnou povolovat, zvu vás do obrazu stromu.
Zavřete oči a představíte si, že jste tím stromem – pevně zasazeným v zemi, s kořeny, kmenem, korunou i listy.

Kořeny sahají hluboko do půdy. A skrze ně pouštíte pryč všechno, co bolelo: to, co ulpívalo, hnilo, dusilo, bylo těžké a lepivé. Všechno to odchází do země, kde se o to postarají houby, broučci a mikroorganismy. Pro ně je to obživa – a vy cítíte úlevu, že už to nemusíte nést.

Kmen je vaše tělo. V jeho letokruzích je zapsán celý váš příběh – roky radosti i bolesti, pády i nové začátky. Je pevný, stojí vzpřímeně, i když ho kdysi ohnul vítr. Tady cítíte stabilitu a jistotu.

Míza – čistá, živá, proudí vzhůru. Je jako dech, který rozvádí energii do každé buňky. Přináší nový život tam, kde dřív byla únava a stagnace.

Koruna a listy se dotýkají nebe. Větve se houpou ve větru, listy dýchají slunce i déšť. Cítíte rozhled, lehkost, spojení se světlem. Nad vámi je prostor, který nese naději.

Do tohoto obrazu někdy přidávám i vůně – kapku esence, která vás propojí s přírodou, a jemná slova: "Opora. Podpora. Jednota. Plynutí."
A i když je to jen podobenství, tělo i duše na něj reagují. Úleva přichází sama – jako když strom znovu začne růst po dlouhé zimě.

Práce s čakrami

Když pracuji s čakrami, vnímám je jako barvy duhy, které v každém z nás svítí. Někde je barva jasná a září, jinde je zastřená nebo se v ní usadila tíha.

• Červená – pevné kořeny a pocit, že jsem tady doma.

• Oranžová – radost z pohybu a tvoření.

• Žlutá – síla a odvaha stát si za sebou.

• Zelená – srdce, které umí dávat i přijímat lásku.

• Modrá – hlas, který může být slyšen.

• Fialová a bílá – spojení se světlem a tichem nad námi.

Když se barvy sladí, cítíte, že tělem znovu proudí energie. A to, co bylo těžké, se může konečně rozpustit.

Cesta časem

V lehké relaxaci se společně vydáme na cestu časem. Vracíme se k okamžikům, kdy jste byli ještě u maminky v bříšku, k porodu, k dětství i k dalším důležitým zastavením vašeho života.

Každý věk má svůj příběh – někde se objevila radost, jinde bolest nebo pocit, že nejste dost. V bezpečí této cesty se ale vše může přepsat.
U každého zastavení zní věta:

"Jsi dokonalý tak, jak jsi."

Nejprve se ta slova mohou zdát cizí, těžko uvěřitelná. Ale s každým zopakováním se začínají usazovat hlouběji – jako semínka, která klíčí pod zemí. Postupně v srdci roste víra, že to není jen věta, ale skutečnost.

Slova jsou doprovázena jemnými zvuky, vůní esencí a mým dotekem – aby se ta pravda mohla zapsat nejen do mysli, ale i do těla.
A když se vracíme zpátky do přítomnosti, něco uvnitř už je jiné: lehčí, klidnější, blíž k sobě.

Rodové linie

Každý z nás nese v sobě příběhy svých rodičů i předků. Někdy je to dar – talent, síla, odhodlání. Ale často také těžké zátěže, vzorce a bolesti, které si neseme dál, aniž bychom chtěli.

V obrazech proto pracujeme s maminkou a tatínkem. Představujeme si, že v rukou držíte staré smlouvy – papíry, které vám kdysi předali. V těch smlouvách stojí, jak "se má žít", co je důležité a co ne, jak moc smíte být sami sebou.

V bezpečí tohoto prostoru přichází chvíle, kdy můžete tyto smlouvy vrátit zpět. Říct:
"Mami, tati, děkuji za život. Vážím si darů, které mi vaše linie přinesla. Ale tuto smlouvu už nechci nést dál. Beru si jen talenty a lásku – zátěž vracím zpět."

A v tu chvíli se může stát něco důležitého – dojde k odlehčení, někdy k objetí, často k hlubokému smíru. Rodová linka se pročistí a vy cítíte, že jste svobodnější.
To, co dřív svazovalo, se promění v dar.

Vnitřní dítě

Uvnitř každého z nás žije malé "já" – dítě, které kdysi dávno čekalo na obejmutí, na lásku, na ujištění, že je v bezpečí. Často tam ale zůstalo samo, se slovy, která nikdy neslyšelo, a s pocity, které bylo příliš těžké unést.

Na této cestě se s malým já setkáváme znovu. Jdete za ním – do chvíle, kdy bylo malé, upatlané, možná trochu uplakané, ale celé vaše. Přisednete k němu, ucítíte vůni jeho vlásků, jemnost jeho ručičky. A pak přichází chvíle, kdy ho obejmete a zašeptáte:

"Jsi v bezpečí. Jsi dokonalý tak, jak jsi. Vždycky to tak bylo a vždycky to tak bude."

V tu chvíli se stane něco zvláštního – malé já už není samo. Dostává, co potřebovalo slyšet. A vy v sobě znovu nacházíte kousek radosti, nevinnosti a lehkosti, který nikdy nezmizel, jen čekal, až ho přijdete vyzvednout.

Cestování mezi světy

Někdy se stane, že k určitému traumatu nebo otázce nestačí jen rozhovor, dotek či obraz. Tehdy šaman v tichu cestuje mezi světy, aby přinesl odpověď.

• Dolní svět – říše symbolů, silových zvířat a kořenů. Tady lze najít sílu, odvahu a léčivé průvodce, kteří pomáhají nést bolest a proměnit ji.

• Střední svět – prostor našeho každodenního života, vztahů a zkušeností. Tady se pracuje s tím, co prožíváme tady a teď, a s cestami, které mohou vést dál.

• Horní svět – říše světla, moudrosti a vizí. Tady přicházejí odpovědi od duchovních učitelů a vhledy, které ukazují, kam směřovat.

Tento pohyb mezi světy není fantazie, ale způsob, jak se dostat k hlubším vrstvám příběhu. To, co se tam odehraje, přinášíme zpátky – a pak s tím pracujeme ve vašem životě, ve vašem těle i srdci.

Každé setkání je jako malý návrat domů. Domů k sobě.
Možná se po něm ještě chvíli budou ozývat staré stíny, ale už nemají stejnou sílu. Už víte, že tma je jen pozadím, na kterém může zazářit světlo.

Léčení není vždy hlasité ani okamžité. Někdy je to jiskřička, která se teprve rozhoří. Jindy klid, který se usadí tiše, jako rosa na trávě. A někdy velký proud energie, který rozvlní celý váš příběh.

Ať je to jakkoli, vždy je v tom přítomná naděje.
Že bolest nemusí být posledním slovem.
Že světlo se vrací, i když se zdá, že bylo dlouho pryč.
Že láska a klid nejsou jen sny, ale skutečnost, která ve vás už dávno je – a čekala, až ji znovu objevíte.

Odcházíte jiní, než jste přišli. Lehčí, jasnější, blíž k sobě. A s vědomím, že i když cesta pokračuje dál, už víte:

🌟 Světlo vás nese. A vy sami jste tím světlem. 🌟

Cena šamanské léčení - 3 hodiny 2.500,--Kč

"medicína" kterou si odnesete domů je už v ceně zahrnuta.

Po setkání získáte přístup do Členské sekce.

Objednat se můžete zde:
Kontakt, ceník