Upozornění – vážné téma

Poruchy příjmu potravy (anorexie, bulimie, záchvatovité přejídání, odmítání jídla) jsou závažné stavy, které mohou ohrozit zdraví i život dítěte.

👉 Pokud dítě výrazně omezuje jídlo, odmítá potravu, často zvrací nebo má silný odpor k vlastnímu tělu, je nutné vyhledat odbornou pomoc – dětského lékaře, psychologa či psychiatra.
Terapeutická a duchovní podpora může být velkou pomocí, ale nenahrazuje lékařskou péči.

📞 Kam se obrátit (ČR)

• Linka bezpečí pro děti a mládež – 📞 116 111 (nonstop, zdarma, anonymně)

• Centrum Anabell – specializovaná pomoc pro lidi s PPP
  📞 542 214 014 | 🌐 www.anabell.cz

• Rodičovská linka – 📞 606 021 021

• Krizová linka první psychické pomoci – 📞 116 123

• V akutním ohrožení života – 📞 155 nebo 112

Možné příčiny

Pocit ztráty kontroly → jídlo se stává jedinou oblastí, kde dítě "vládne".
Nízké sebevědomí → dítě věří, že není dost dobré, dokud nevypadá "jinak".
Rodinné napětí – dítě nevědomě ukazuje: "Potřebuji, abyste si mě všimli."
Kritika těla – vlastní nebo od okolí (spolužáci, rodina, média).
Rodové vzorce – v rodině přítomné diety, sebekritika, tlak na výkon.
Duchovní rozměr – některé děti mají pocit, že "nechtějí být tělem", vnímají jemnohmotný svět a fyzické tělo je pro ně těžké "unesení".

Slova pro rodiče 

• "Odmítání potravy není o jídle. Je to způsob, jak dítě křičí: Vidíte mě? Jsem dost?"

• "Vaše dítě nepotřebuje poučky o kaloriích, ale jistotu, že je milované bez podmínek."

• "Nejde o to, aby začalo jíst 'správně'. Jde o to, aby znovu pocítilo, že je v bezpečí."

• "To, že vyhledáte odborníka, není selhání, ale projev lásky."

Podpůrná slova pro děti 

• "Jsi krásný/á právě teď, bez podmínek."

• "Vidím tě, slyším tě, i když nemluvíš."

• "Tvé tělo si zaslouží péči a něhu, protože je tvým domovem."

• "Máš právo na radost a sílu, i když se cítíš slabý/á."

• "Tvůj život je víc než čísla na váze."

• "Moje láska k tobě se nemění podle toho, co jíš nebo jak vypadáš."

• "Jsi pro mě důležitý/á, i když teď bojuješ s jídlem."

Podpůrné kroky (doplněk k odborné péči)

Motýlí objetí (EFT) – dítě jemně poklepává na ramena, při tom opakuje: "Jsem v bezpečí. Mám právo jíst."

Bezpečný prostor
Doma vytvořit klidné místo – polštář, deka, krystal, lampička – kam dítě může odejít, když cítí napětí.

Dech světla
Nádech: dítě si představí, že do něj proudí klid.
Výdech: napětí odchází ven.

Kreslení těla – dítě nakreslí své tělo, pak do něj domaluje barvy, symboly, květiny → pomalé přijetí.

Jemná vizualizace – představit si, že každé sousto je paprsek světla, který tělo vyživuje.

Bezpečný dotek – rodič položí ruku dítěti na záda nebo srdce a klidně dýchá s ním.

Celostní a duchovní opatření

Bezpečné prostředí – u stolu bez výčitek, bez komentářů o množství jídla.
Rituál vděčnosti – před jídlem poděkovat za pokrm, za tělo → posvátný rozměr jídla.
Krystaly – růženín (sebeláska), citrín (radost), křišťál (očista).
Vykuřování – šalvěj, levandule, růže – uvolnění těžké energie kolem jídla.
Rodinné věty – u večeře říct: "Jsme rádi, že jsme spolu." místo: "Sněz to."

Podpůrná slova pro dítě

"Miluji tě bez ohledu na to, kolik vážíš nebo co jíš."
"Tvá hodnota není v talíři ani v zrcadle, ale v tom, že jsi."
"Tvůj úsměv je pro mě cennější než číslo na váze."
"Nemusíš být menší, aby ses cítil/a dostatečný/á."
"Tvoje tělo je tvým domovem – zaslouží si péči a lásku."
"Každé sousto ti dává sílu k tvým snům."
"Máš právo odpočívat, jíst a žít s radostí."
"Vidím tvoji krásu i tam, kde ji ty teď nevidíš."
"Nejsi sám/sama – půjdeme tou cestou spolu."
"Tvůj život je pro mě dar, každý den, kdy jsi tu."
"Nemusíš se zmenšovat, abys měl/a místo. Tvoje místo tu je."
"Máš hodnotu větší než jakékoli hodnocení druhých."
"Tvé tělo je statečné – nosí tě, i když s ním bojuješ."
"Nemusíš se trestat jídlem ani hladem. Jsi milovaný/á právě teď."
"Jsi dost dobrý/á – přesně takový/á, jaký/á jsi dnes."

🫶 Slova pro rodiče (aby měli sílu)
"Není to moje vina, ale je to moje zodpovědnost být tu."
"Pomoc odborníka není ostuda, je to cesta lásky."
"Nemusím mít všechny odpovědi. Stačí, že jsem tady."
"Moje klidná přítomnost je léčivější než tisíc slov."
"Každý malý krok mého dítěte vpřed má cenu."
"Neztrácím víru – láska je silnější než nemoc."

 Příběh z poradny

Do poradny přišla maminka se čtrnáctiletou dcerou. Řekla: "Začala vynechávat jídlo, říká, že je tlustá, i když je hubená. Já jsem zoufalá."
V kineziologickém sezení se ukázalo, že kořen byl v období, kdy se rodiče často hádali. Dcera si uložila: "Když zmizím, bude jim líp." Odmítání potravy bylo pokusem, jak se "zmenšit" a nebýt na obtíž.
Pracovaly jsme s dcerou i maminkou.
Dcera při vizualizaci dýchala světlo do břicha a říkala: "Můj život má cenu."
Maminka jí doplnila věty:
"Jsi vítaná, i když jsme měli starosti."
"Tvůj život nás nese, ne zatěžuje."
"Tvé tělo je krásné a důležité."
Na konci sezení dcera řekla: "Já vlastně nechci zmizet. Jen chci, abyste si mě všimli."
Po několika týdnech maminka napsala: "Dcera začíná jíst malé porce, ale hlavně se mnou víc mluví. Říká, že už nepotřebuje tolik skrývat, protože ji slyším."

🌸 Poselství pro rodiče
Odmítání jídla není o jídle. Je to volání: "Vidíte mě? Jsem dost dobrý/á?"
Dítě nepotřebuje tlak, ale bezpodmínečné přijetí a pocit bezpečí.
Největší dar, který mu můžete dát, je říct: "Miluji tě právě teď, v tomto těle, s tímto příběhem."

Nyní si dovolím nasdílet text, který mi pro vás vypracovala terapeutka, která si v minulosti sama prošla tímto problémem. Uzdravila se a nyní pomáhá lidem, kteří neví, jak se uzdravit. Její služby vám pomohou v praktické rovině jak si tímto problémem projít, aby se vaše dítě skutečně uzdravilo.
Text vypracovala Alena Theofil normalnejist.cz

Anorexie

• Chci se vyhnout jídlu

Blíží se čas oběda, svačiny nebo večeře a ty máš nutkavé myšlenky se jídlu vyhnout. Vždyť přece nemáš ani hlad, tak proč máš jíst?

Hlavně klid, tyto myšlenky k anorexii patří. Tvůj pocit hladu a chutí je potlačen " Anou." Nemůžeš se na něj tedy spoléhat. Zastav se a zamysli se. To nejsi ty, ale anorexie, a ty nejsi anorexie! Odděl sebe od ní a poslechni svůj racionální mozek. Pokud ti to pomůže, nadávej jí, křič nebo si jí třeba nakresli a házej po ní šipky.

Svěř se mamince, partnerovi, kamarádce…pomohou ti jídlo zvládnout. Mluvte spolu. Sociální kontakt ti pomůže odvést myšlenky jinam.

Naplánuj si, co budeš dělat po jídle. Zaměstnáš tím hlavu i jinak, než jen myšlenkami na jídlo.

• Podvody při jídle, mám nutkání schovávat a vyhazovat jídlo

I to k anorexii patří. Nevyčítej si to, ale snaž se tomu předcházet. Čím častěji to budeš dělat, tím více to bude nezvladatelné. Svěř se s tím a jez vždy s někým. Komunikujte, bavte se (plánujte třeba něco hezkého). Pokud nemáš zrovna nikoho při ruce, zkus se zabavit třeba seriálem nebo někomu zavolej. Po jídle se zabav nějakou činností nejlépe dohromady s mamkou, partnerem, kamarádkou. Je to nejlepší prevence výčitek po jídle.

Dej si závazek, že kdykoli podvod uděláš, tak ho přiznáš rodičům nebo partnerovi.

• Výčitky po jídle

Výčitky přichází obvykle do 20- 30 min po jídle. Tuto dobu je dobré být s někým. Je jedno, zda budete něco hrát, půjde se projít nebo třeba společně uklidíte kuchyň. Důležité je komunikovat. Nejlépe se již před jídlem domluvte, co budete dělat. Pokud zrovna není nikdo doma, tak vezmi telefon a zavolej třeba babičce. Pokud ani toto nejde, zabav se činností, kterou máš ráda.

Nejhorší, co můžeš udělat je být sama se sebou ve svém pokoji nebo se snažit jídlo vycvičit. Výčitky pak budou příště silnější a silnější a silnější…

A pokud výčitky stejně přijdou? Neboj se regulované agrese…křič, nadávej, trhej papíry, do něčeho bouchni nebo třeba boxuj. Hnusné emoce musí ven!

Dělej opak, než ti říká hlava!

• Jídlo musím mít pod kontrolou. Vše si musím připravovat sama

Vím, že je to bezpečné a uklidňující, ale je to vlastně závislost. Čím více budeš své jídlo kontrolovat, tím horší budou strachy a výčitky z jídla. Sedni si s mamkou a v klidu vymyslete jídelníček na pár dnů, ať víš, co tě čeká, a nech mamku, aby jídlo připravovala. Ty přijď do kuchyně až bude jídlo na stole. Pokud mamce nedůvěřuješ, najdi si nutričního terapeuta se zkušeností s anorexií a nastavte pravidla ve třech- ty, terapeut a mamka. Nebude to lehké, ale pokud to vydržíš 2-3 týdny, hodně se ti uleví. Už po prvním týdnu by to nemělo být tak těžké.

• Nutkavé potřeby se vážit, sledovat v zrcadle, prohlížet si staré fotky, zkoušet si kalhoty, zda mi nejsou těsné

I Toto je závislost na kontrole a bezpečí. Taktéž tedy platí, čím více to budeš dělat, tím hůře se budeš cítit. Popros mamku, ať schová váhu. Jestli máš v pokoji zrcadlo, nalep na něj plakát nebo třeba vision board, který tě bude motivovat k léčbě. Kalhoty, které si často zkoušíš hoď do sociálního šatníku. Uděláš dobrý skutek a uleví se ti.

Staré fotky smaž, nejlépe teď hned!

Zablokuj si na sociálních sítích vše kolem tématu jídla, hubnutí, cvičení, body image. Vím, že je to těžké, protože je to možná tvůj životní styl, ale je to také to, co tě v anorexii drží. Věř mi, že to k ničemu nepotřebuješ!

Bulimie

• Mám nutkání se přejíst

Zastav se a přemýšlej. Jedla si dnes dostatečně nebo celý den hladovíš? Máš na něco prostě chuť? Jsi ve stresu nebo jsou myšlenky na jídlo jen tvůj způsob prokrastinace? To vše může být důvodem k chuti se přejíst.

Jestli celý den hladovíš nebo jsi jídlo odflákla. Uklidni se a připrav si vyvážené dostatečně velké jídlo na talíř. V klidu si sedni a najez se. Tvá touha se přejíst je jen volání těla po energii. Hlavně nezačínej nějakou sladkostí. Dej si obloženou housku, ohřej si teplý oběd nebo si udělej třeba ovesnou kaši. Vyhni se potravinám, které u tebe obvykle vedou k přejedení (krabice musli, velké balení sušenek, tabulka čokolády…)

Pokud máš na něco chuť, tak si to prostě dej a jdi něco dělat! Zabav se!

Prokrastinace jídlem problém nevyřeší. Dej si svačinu, jestli máš hlad a udělej úkol, který odkládáš. Budeš mít pak ze sebe dobrý pocit.

Jestli víš, že ti není psychicky dobře. Svěř se někomu nebo vyhledej terapeuta. Zabav se aktivitou, která tě baví a uspokojuje. Pokud to jde, vyřeš důvod stresu. Jídlo tvůj problém jenom zhorší.

• Mám výčitky z jídla nebo přejedení a nutkání zvracet

Hlavně klid. Vyhledej něčí společnost. Nemusíš se nutně svěřovat, pokud se na to necítíš. Hlavní je být s někým v kontaktu. Komunikace s druhým člověkem ti pomůže odvést myšlenky jinak. Pokud nemáš nikoho po ruce, jdi se třeba projít a někomu zavolej nebo se něčím zabav. Televize ani sociální sítě nebývají efektivní. Ideální je činnost, při které něco tvoříš nebo při které musíš přemýšlet. Zkus třeba křížovku, osmisměrku, hlavolam, ktersli nebo třeba vyrob náramek…

• Jak předejít nutkavým potřebám se přejíst- prevence

Základem je dostatečné a vyvážené jídlo. Když tělo dostane, co potřebuje, vymizí "chuťohlady" a s nimi i většina nutkání se přejíst. Pokud si s tím nevíš rady, vyhledej pomoc nutričního terapeuta, který má zkušenosti s ppp.

Pokud se objevují potřeby se přejíst i přesto, že jíš dostatečně, bude důvod psychika. Pak je vhodné vyhledat psychoterapeuta nebo psychologa a zpracovat psychické spouštěče přejídání.

Někdy se přejídání stává i ze zvyku. Pokud se přejídáš pravidelně třeba večer, bylo by dobré změnit rutinu, kterou máš nastavenou. Trav večery jinak!

• Neutuchající chutě

Prvotně si uvědom, zda jsi najedená. Nehladovíš náhodou celý den? Pokud ano, tak se najez!

Udělej si seznam věcí, na které míváš chutě a nechceš si je dovolit. Je zapotřebí je zařadit do běžného jídelníčku, tak aby nebyly "zakázané." Vezmi si třeba malou sladkost do školy, nebo si dej něco dobrého s kamarádkou tak, abys neměla možnost se přejíst.