dítě nerozliší správně hlásky, má potíže s diktátem, zaměňuje písmena, ztrácí se v textu, nebo si hůř zapamatovává zvuky a obrazy

Možné příčiny

Sluchové vnímání
dítě nerozlišuje jemné rozdíly mezi hláskami (např. b/p, d/t, s/š)
obtížně si pamatuje, co slyší → diktát a ústní zadání jsou náročné
oslabení krátkodobé sluchové paměti (nezvládne zopakovat větu nebo čísla v řadě)
Zrakové vnímání
dítě si písmena nebo tvary plete (b/d, p/q, m/n, 6/9)
ztrácí se na řádku, přeskakuje slova nebo části textu
slabší vizuální paměť → těžko si vybavuje tvary písmen a číslic
Společné faktory
únava, stres, nedostatek spánku → smysly fungují "zamlženě"
přetížení informacemi → mozek nestíhá filtrovat zvuky a obrazy

Soucitná slova pro rodiče 

"Když má dítě potíže s diktátem nebo zaměňuje písmena, neznamená to, že je líné nebo nepozorné. Jeho mozek si jen jinak třídí zvuky a obrazy. Potřebuje více času a podpory, ne kritiku. Láska a trpělivost mu pomohou otevřít cestu k lepšímu slyšení i vidění."

Motivační slova pro děti 

• "Písmena a zvuky jsou jako tajné znaky. Tvůj mozek se je učí číst – a každým dnem jsi lepší."

• "I když se ti některá písmena pletou, nejsi v tom sám. Každý má v něčem svůj trénink."

• "Ucho i oči jsou jako svaly. Čím víc je procvičíš, tím budou silnější."

• "Chyby nejsou důkaz, že to neumíš. Jsou jen schody na cestě vzhůru."

Cviky – podrobné (One Brain + speciální hry)

Pro zrakové vnímání

Ležatá osmička (∞)
Nakresli ∞ na papír.
Dítě ji sleduje očima, pak prstem, pak tužkou (pravou, levou, oběma).
Účel: oči plynule sledují řádek → méně přeskakování.

Oční směry a kruhy

• Oči nahoru–dolů, vlevo–vpravo, šikmo.

• Pak pomalý kruh očima po a proti směru hodin.

• Účel: posílení očních svalů, lepší sledování textu.

1. Hra "najdi rozdíl" nebo pexeso

   • Podpora zrakové paměti, koncentrace.

Pro sluchové vnímání

Rytmické opakování
Tleskni 2×–3×, dítě zopakuje.
Postupně přidávej složitější rytmy.
Účel: posiluje sluchovou paměť a pozornost.

Slovní řetězce
Rodič řekne 3 slova, dítě je zopakuje.
Pak přidat další (např. 5 slov v řadě).
Účel: trénink krátkodobé paměti.

Rozlišování hlásek
Říkej dvojice slov (např. pes – les, dům – tům).
Dítě ukáže, zda slyší rozdíl.

Propojovací cviky (oko + ucho + tělo)

• Slon (chobot) – hlava na rameni ruky, ruka dělá ∞, oči sledují → propojuje zrak, pohyb a prostor.

Čtení s pohybem – dítě čte text a přitom dělá křížové kroky. 

Tleskání do rytmu při čtení – každé slovo doprovodí tlesknutím. 

Celostní režimová opatření

Krátké bloky práce – 5–10 minut, pak pauza.
Hravé formy – písmena z modelíny, skládání slov z kostek, rýmy a písničky.
Pravidelný spánek a pití vody – smysly fungují lépe, když je tělo odpočaté a hydratované.
Omezení hluku při učení – klidné prostředí pomáhá sluchu i očím soustředit se.
Trpělivost – dítě potřebuje čas, aby se smysly "vytrénovaly".

Mini-skript rodič ↔ dítě

Rodič: "Zkusíme, jestli naše uši a oči slyší a vidí stejně."
Hra: tleskání rytmu + sledování prstu očima.
Rodič: "Vidíš, tvé uši i oči se dají trénovat jako svaly. Každý den jsou silnější."

Týdenní rutinka

Denně: krátká sestava (ležatá osmička + rytmus tleskání).
3× týdně: hra na rozlišování hlásek.
1× týdně: společná hra pexeso / najdi rozdíl.
Stále: chválit pokroky, i malé, oceňovat trpělivost.

Příběh z poradny – Sluchové a zrakové vnímání

Maminka přivedla do poradny sedmiletého syna. Ve škole mu říkali, že "špatně poslouchá" a často si plete písmena i slova. Při čtení přeskakoval, při psaní vynechával hlásky, a když mu někdo dával instrukce, rychle je zapomněl. Maminka si zoufala: "On není hloupý, ale jako by nevnímal, co mu říkáme."

Při kineziologickém sezení jsme hledali první okamžik, kdy se tento pocit "nevnímám správně svět" objevil. Ukázalo se, že to bylo už u porodu.

Porod byl rychlý a náročný. Dítě bylo vytaženo kleštěmi, obklopeno ostrým světlem a hlukem sálových přístrojů. První, co zažilo, byla přemíra světla a zvuku – šok, který nervový systém nedokázal zpracovat. Tělo si uložilo informaci:
"Svět je moc hlasitý a moc ostrý. Je lepší se od toho odpojit."

Zároveň se ukázalo, že i maminka v sobě nesla trauma z tohoto porodu – cítila bezmoc, strach o dítě a vnitřní křivdu, že ho nemohla hned obejmout a chránit. Její tělo si uložilo vzorec:
"Nemohla jsem tě ochránit. Selhala jsem."

V terapii jsme proto pracovali s oběma současně.

• U dítěte jsme uvolňovali nervový systém pomocí ležaté osmičky pro oči, "Thinking Cap" (rolování uší) a křížových pohybů.

• U maminky jsme otevřeli vzpomínku na porod a doplnili chybějící bezpečí. Mohla svému synovi říct věty, které tehdy nezazněly:

  • "Světlo tě vítá, je bezpečné."

  • "Zvuky tě chrání, nejsou proti tobě."

  • "Já jsem tady, chráním tě."

  • "Nezklamala jsem – milovala jsem tě od první vteřiny."

Oba plakali a objali se. Bylo to silné uvolnění, jako by se jejich dva příběhy konečně spojily.

Na konci sezení chlapec poprvé dokázal přečíst krátký text nahlas bez zadrhávání a řekl: "Mami, já to vidím líp." Maminka cítila obrovskou úlevu – už neměla výčitky, jen hlubokou lásku.

Po několika týdnech napsala: "Syn se ve škole víc soustředí, učitelka si všimla zlepšení. A já sama cítím, že už v sobě nenosím vinu za porod. Najednou máme mezi sebou víc lehkosti."

🌸 Poselství pro rodiče

Potíže dítěte často nejsou jen jeho. Jsou propletené i s nevyslovenými pocity rodičů – výčitkami, strachem, nevyřčenou bolestí. Když se v terapii uvolní oba – dítě i rodič – vztah se narovná a tělo i mysl dítěte dostanou šanci fungovat přirozeněji.