Úzkost a strach

dítě se bojí, má obavy, cítí tlak nebo neklid, někdy až tělesné projevy (bolest břicha, hlavy, pláč, odmítání školy)

Možné příčiny

  • přirozená citlivost a vnímavost

  • přejímání strachů od rodičů nebo prostředí

  • obava z odloučení, selhání, šikany

  • únava, přetížení, nemoc → nervový systém je křehký

  • hlubší vrstvy → dítě nese v sobě vzpomínku či otisk (rodový, prenatální, spirituální) a hledá bezpečí

Soucitná slova pro rodiče 

"Úzkost není rozmar. Je to volání nervového systému a duše, že se necítí v bezpečí. Dítě nepotřebuje vysvětlení, že 'nemá proč se bát' – potřebuje cítit tvůj klid, přijetí a víru, že strach se může proměnit. Někdy nejde jen o přítomný okamžik – dítě může nést i starší otisky. Láska a blízkost jsou mostem, který mu pomůže najít jistotu."

Motivační slova pro děti 

  • "Tvůj dech je kouzlo – nadechni klid, vydechni strach. Zkus to se mnou."

  • "Andělé a tvoji ochránci stojí u tebe, i když je nevidíš. Nikdy nejsi sám."

  • "Máš v sobě světlo. I když se bojíš, to světlo tě chrání a vede."

  • "Tvůj strach je jako malý mrak. Když dýcháš pomalu, rozpouští se a pod ním svítí slunce."

Cviky – podrobné (One Brain + relaxační a duchovní techniky)

Pro akutní uklidnění

Propojení (hook-ups) – zkřížené kotníky a ruce, jazyk na patro, oči zavřít, dýchat 1–2 min.

  • Duchovní rozměr: představit si, že mezi rukama na hrudi svítí světlo, které se rozlévá do celého těla 

  • Dech 4–2–6

    • nádech na 4, pauza 2, výdech na 6 (6–8 cyklů).

    • Duchovní rozměr: při nádechu dítě vnímá, že do něj proudí světlo/klid; při výdechu odchází strach ven.

    Motýlí objetí (EFT)

    • ruce překřížené na hrudi, jemné poklepávání.

    • Duchovní rozměr: každé poklepání je jako jemné zaklepání na srdíčko – "Jsem v bezpečí".

     Pro dlouhodobější podporu

    • Kreslení spirál – oběma rukama → uvolňuje emoce.

      • Duchovní rozměr: spirála je cesta ven ze strachu do středu klidu.

    • Ležatá osmička pro oči – sledování ∞, pak prstem, pak tužkou.

      • Duchovní rozměr: osmička je znak nekonečna – dítě cítí, že bezpečí nikdy nekončí.

    • Hra "světelná kotva" – dítě si vybere předmět (kamínek, plyšák) → drží jej při strachu a představuje si, že z něj září světlo.

    Celostní režimová opatření

    Denní rytmus – předvídatelnost uklidňuje nervový systém i duši.
    Dostatek spánku – sny a odpočinek pomáhají tělu i duši integrovat emoce.
    Čistý prostor – klidné prostředí bez přetížení hlukem a obrazovkami.
    Rituály klidu – před spaním krátký dech, zapálení svíčky, objetí.
    Sdílení příběhů – vyprávění pohádek, kde hrdina překoná strach → dítě cítí, že i jeho cesta má vedení.

    Mini-skript rodič ↔ dítě

    Dítě: "Já se bojím…"
    Rodič: "Vidím, že se bojíš. To je v pořádku. Jsem tu s tebou."
    Společně dech 4–2–6.
    Rodič: "Představ si, že při nádechu k tobě přichází světlo, a při výdechu odchází strach. Strach se zmenšuje, protože nejsi sám."

    Týdenní rutinka

    Denně: dech + propojení (před spaním).
    3× týdně: kreslení spirál nebo ležatá osmička.
    1× týdně: hra se "světelnou kotvou".
    Stále: připomínat dítěti, že je v bezpečí – nejen tělesně, ale i duchovně ("máš své světlo, které tě chrání").

    Jak vytvořit bezpečné prostředí (pro ty, kdo vnímají i jemnohmotně)

    Větrání a čerstvý vzduch – pravidelně otevřít okna, pustit dovnitř světlo a vzduch.
    Vykouření prostoru – použít šalvěj, kadidlo, pelyněk, dřevo palo santo → jemně obejít místnost, nechat kouř prostoupit rohy, kouty i kolem postele.
    Krystaly – do každého rohu místnosti dát křišťál nebo růženín. Křišťál čistí a chrání, růženín otevírá klid a lásku.
    Svíčka – zapálit svíčku (nejlépe bílou nebo růžovou), chvíli tiše být, nadechnout a poslat záměr klidu.
    Zvuk – jemně cinknout tibetskou miskou, rolničkou, zvonkem → zvuk rozptýlí napětí.
    Voda – do místnosti dát sklenici vody s kapkou soli nebo položit misku s vodou a bylinkami (máta, meduňka, levandule). Ta vodu "přitahuje" a uklidňuje.
    Obrázky a symboly – dítěti pověsit obrázek, který mu dává pocit bezpečí (anděl, zvíře, strom).
    Osobní kotva – malý kamínek, škapulíř nebo plyšák, který se před spaním položí pod polštář jako ochrana.

    Tip na večerní rituál (5 minut před spaním):

    • vyvětrat pokoj, zapálit svíčku, krátce vykouřit (šalvěj, palo santo)

    • položit krystaly do rohů pokoje

    • dítě si vybere "ochranný předmět" (kamínek, plyšák, škapulíř)

    • společně 3× pomalu nadechnout klid a vydechnout strach

    • sfouknout svíčku se záměrem: "Teď tu zůstává světlo a bezpečí"

    Příběh z poradny – Úzkost a strach (rodinný vzorec)

    Maminka přivedla do poradny desetiletého syna. Říkala: "On se bojí, když má jít někam sám. Večer se často probudí, že měl špatný sen, a ráno bolí bříško. Je pořád napjatý, jako by čekal, že se něco stane."

    Při kineziologickém sezení jsme hledali první okamžik, kdy se tento pocit objevil. Ukázalo se, že strach nepatřil jen jemu – byl to vzorec přenesený z rodiny.

    Tělo ukázalo na maminku, která v dětství zažívala hodně nejistoty – její rodiče se často hádali a tatínek několikrát odešel z domova. Maminka tehdy v sobě uložila:
    "Musím být ve střehu, nikdy nevím, kdy přijde křik nebo změna."

    Tento vzorec si nesla dál – i když svému synovi chtěla dát klid, její nervový systém vysílal neustálé napětí. Dítě to citlivě vnímalo a začalo žít stejný příběh: "Svět není bezpečný, musím být pořád ve střehu."

    V sezení jsme pracovali s oběma. Syn dýchal do bříška a dělal Motýlí objetí, zatímco maminka mu říkala:

    • "Tento strach není tvůj."

    • "Můžeš ho pustit. Já jsem tady a chráním tě."

    • "Tvůj život je klidný a bezpečný."

    Maminka pak pracovala i sama se sebou – mohla si přiznat, že její napětí vychází z dětství, a dodat si věty, které nikdy neslyšela:

    • "Já jsem v bezpečí."

    • "Nemusím být pořád ve střehu."

    Na konci sezení se chlapec usmál a řekl: "Mami, já teď cítím v bříšku teplo."

    O pár týdnů později maminka napsala: "Je to velká změna. Syn se už tolik nebojí chodit do školy, večer spí klidněji. A já sama jsem zjistila, že když jsem v klidu já, on se cítí bezpečně taky."

    🌸 Poselství pro rodiče

    Úzkosti dětí jsou často zrcadlem rodinných vzorců. Dítě může přebírat napětí, které rodič sám zažil v dětství. Když se uvolní oba – rodič i dítě – strach ztrácí svou sílu a nahrazuje ho pocit bezpečí.