
Počítání
Počítání (dyskalkulie, záměny čísel, bloky z matematiky)
Možné příčiny
Nespolupráce hemisfér – čísla vnímá levá hemisféra, ale prostor a představivost pravá → dítě se "ztrácí" v propojení.
Slabší vizuálně–prostorová orientace – dítě si hůř představuje čísla v řadě, v prostoru, na číselné ose.
Stres z chyb – při chybě se mozek "zastaví" a logika přestane fungovat.
Problém s krátkodobou pamětí – dítě si nepamatuje příklad, než ho dopočítá.
Biologické faktory – únava, žízeň, málo pohybu → mozek neudrží tempo.
Soucitná slova pro rodiče
"Když má dítě potíže s čísly, není to známka hlouposti. Je to známka toho, že jeho mozek potřebuje víc času a jiný způsob propojení. Čísla nejsou strašák – dají se učit hrou a pohybem. Tvůj klid a laskavost mu pomáhají mnohem víc než kontrola sešitu."
Motivační slova pro děti
"Čísla jsou jako kamarádi, kteří stojí vedle sebe v řadě. Když je propojíme, začnou si povídat."
"Každý příklad je jako malý rébus. Zkusíme ho rozluštit spolu."
"Chyba neznamená konec, ale nový pokus – jako když stavíš kostičky."
"Matematika není nepřítel. Je to hra se vzory."
Cviky – podrobné (One Brain / Edu-kineziologie + doplňkové metody)
Rychlá příprava před čtením (2–3 min)
Ležatá osmička pro oči
Na papír nakresli ∞.
Dítě očima sleduje dráhu (1 min).
Pak obkreslí prstem, nakonec tužkou.
Účel: oči se naučí plynule jezdit zleva doprava → snadnější čtení řádku.

Mozková tlačítka (K27) – ruka na pupíku, druhou masíruj jamky pod klíční kostí, pomalu dýchej (30–45 s).

Ležatá osmička s čísly
Na velký papír nakresli ∞.
Do levé smyčky piš 1, 3, 5…, do pravé 2, 4, 6…
Účel: propojuje vizuální a číselnou dráhu.

Hravé cviky během počítání
Čísla v pohybu – dítě skáče a při každém skoku říká číslo.
Tleskání rytmu – při násobilce tleská do rytmu (2–4–6–8…).
Čísla tělem – dítě vytváří čísla rukama/nohama (např. "1" = stát rovně, "0" = udělat kolečko rukama).
Psaní čísel oběma rukama – pravou rukou číslo vpřed, levou odzadu (zrcadlově).
Cvičení pro děti s dyskalkulií
Číselná osa na podlaze – nakresli na zem čísla, dítě po nich chodí a počítá.

Matematika prsty – ukazuj počet prsty, dítě říká číslo a naopak.
Příklady v prostoru – kostky, knoflíky, kamínky – vizualizace pomáhá.
Mini-skript rodič ↔ dítě
Rodič: "Zkusíme to jen na chviličku, abychom slyšeli příběh."
Dítě čte 1–2 věty, pak pauza.
Rodič: "Tohle bylo krásné, líbí se mi, jak se snažíš. Každé slovo je krok kupředu."
Společně 2 min cvik (ležatá osmička nebo slon), pak pokračují.
Týdenní rutinka
Denně: 2–3 min křížové kroky s počítáním + 5 min hravé příklady.
3× týdně: číselná osa na zemi nebo kostky (vizualizace).
1× týdně: hra "čísla tělem".
Stále: počítání spojovat s radostí a pohybem.
Příběh z poradny – Počítání
Do poradny přišla maminka s devítiletou dcerou. Učitelka říkala, že v matematice zaostává, často si plete čísla a místo počítání se začne smát nebo rozpláče. Maminka dodala: "Ona umí, když je v klidu, ale jakmile má test nebo zkoušení, úplně se jí to v hlavě zamotá."
Při kineziologickém sezení jsme hledali, odkud se tento blok vzal. Ukázalo se, že první otisk přišel už u porodu – byl dlouhý a vyčerpávající. Holčička byla několik hodin "uvězněná" v porodních cestách. V těle se uložila zkušenost:
"Nemůžu postupovat krok za krokem. Nikdy to nedotáhnu do konce."Později se tento pocit přehrával při matematice – místo aby čísla byla jen logické kroky, dítě prožívalo vnitřní stres a tělo reagovalo panikou: "Nikdy to nezvládnu."
V terapii jsme pracovali s propojením hemisfér – Cross Crawl s počítáním nahlas, číselná osa na podlaze, Lazy 8 numbers. Současně maminka mohla říct věty, které dítě potřebovalo slyšet:
"Můžeš postupovat krok po kroku."
"Každý malý výsledek je úspěch."
"Dokážeš dojít až do cíle."
Na konci setkání si dívka sama stoupla na číselnou osu a pomalu přešla od jedničky k desítce. Na desítce se zastavila, zvedla ruce a řekla: "Já to zvládla!"
O pár týdnů později maminka napsala: "Dcera se už tolik nebojí matematiky. Když něco neví, řekne: Já to zkusím pomalu. Už nepláče, když má počítat před třídou."
🌸 Poselství pro rodiče
Problémy s matematikou často nejsou otázkou inteligence. Jsou to emoční otisky, kdy dítě ztratilo důvěru ve vlastní schopnost postupovat krok za krokem. Když mu doplníme pocit bezpečí a naučíme ho brát čísla jako hru, jeho schopnosti se přirozeně rozvinou.